Cesta do cloudu: co k ní vedlo a jak úspěšně migrovat do cloudu

Používání cloudu je běžná realita dnešních dní. Už nějakou dobu jsem přemýšlel nad zkušenostmi z cloudových projektů a jakou cestu je třeba ujít, aby si člověk mohl říci „úspěšně jsme tam zmigrovali“. A na toto jsem přišel.

Lukáš Klášterský

Vnímání cloudu a motivace ho používat

Skoro každý z nás nastoupil cestu ke cloudu v osobním i pracovním životě. V tom osobním je to tak trochu mimoděk, protože s příchodem smartphonů je většina aplikací a služeb poskytována cloudovým způsobem už 15 let. A vůbec proti tomu neprotestujeme, naopak jsme nadšeni.

Ve firmách byla a je adopce cloudu výrazně pomalejší. Před 10 lety bylo běžné mít „dobré důvody“, proč do cloudu nechodit:

Radši investujeme do vlastního IT.
Zajímavá technologie, ale vyčkáme, kam se cloud vyvine.
Nejsme si jisti, je to příliš nová a neprobádaná technologie.
Důležitá je otázka bezpečnosti, a ta v cloudu není v našich rukách.

Cloud technologie opravdu nová byla, a tak se ve firmách obvykle vyčkávalo. Hezkým příkladem vyčkávání je uvedení první směrnice na regulaci cloudu v roce 2017 od evropského bankovní regulátora EBA. Ano, tato regulace vyšla až 12 let po spuštění prvního cloudu. Pikantní je, že první její draft byl napsán už v roce 2006. V té době se do cloudu vydávali jen ty nejodvážnější a méně regulované organizace.

Čas a trvalý rozvoj cloudu hlavními poskytovateli Amazonem, Microsoftem a Googlem nedůvěru firem postupně smazal. Cloud přestal být neznámý a zmizela nálepka „módního buzzwordu“. V posledních pěti letech tak lze u firem vysledovat pozitivní změnu ve smýšlení o cloudu. Argumentace má již více pozitivních tónů:

Měli bychom si cloud vyzkoušet a zjistit, jak funguje.
Nasadíme MS Teams/Slack, nemáme jinou volbu, v on-premise neexistují.
Možnosti automatizace v cloudu se nám hodí k naší CI/CD pipeline, v on-premise automatizovat už nebudeme.
Pro tyto aplikace by se nám cloud hodil…
Máme skupinový cíl nasadit 30 % aplikací do cloudu do dvou let – jak na to?

Definice cloudu, nutnost experimentování a překvapivá poznání

Cloud můžeme definovat mnoha různými způsoby, mně osobně se líbí následující definice.

„Cloud je způsob poskytování IT služeb, který je založen na jednoduchých principech:

snadno konzumovatelné služby – lze je jednoduše začít využívat i ukončit,
vzájemně propojený výpočetní výkon – celý ekosystém je plně automatizovaný,
poskytovaní služeb prostřednictvím sítě/internetu – jsou k dispozici kdekoliv a kdykoliv po světě,
transparentní katalog služeb – služby jsou definované srozumitelně a mají přehledné cenové plány,
sdílené zabezpečení mezi poskytovateli a uživateli – liší se podle typu služby.“

O tom, co je cloud computing, si můžete více přečíst zde.

Hraní a experimentování je důležitým prvkem jakékoliv inovačního procesu pro všechny typy firem – pomáhá najít správné pozicování technologie a využití pro „můj“ byznys.

Každý, kdo s cloudem experimentoval promyšleně nebo si ho „jen tak zkoušel“, dojde k mnoha překvapivým poznáním (a prošli jsme si jimi všichni 😊):

Je to podobné jako on-premise, ale chová se to jinak.
Některé postupy si mohu do cloudu přinést, ale něco opravdu musím změnit!
Prostředí cloudu se dá nastavit, ale jsou mé schopnosti dostatečné, abych to nemusel několikrát a složitě předělávat?!
Náklady jsou transparentně průhledné, ale plná peněženka se rychle vyprazdňuje.
Možnosti automatizace jsou úžasné, ale jak je využít?
Měl jsem obavu z bezpečnosti, ale bezpečnostních funkcí je přehršel – jak je vlastně efektivně využiji?

Cloud je v mnoha směrech jiný než on-premise IT a vyvolává u uživatelů podobně rozporuplné reakce/pocity jako následující obrázek bájného zvířete.

Právě takováto poznání vzniklá „osaháním“ cloudu každému z nás potvrdí, že adopce cloudu je velká změna– větší, než si každý z nás na začátku myslí.

Cloud a matematika: 1 + 1 = 3

Cloud je velká změna a pro jeho adopci je potřeba mnoho respektu i odvahy dohromady, obzvláště pro firmy s delší historií v on-premise.

Ptáte se určitě: proč? Protože se musíte připravit, že budete řídit a provozovat dvě prostředí: on-premise a cloud, která musí být navíc integrovaná. Každý, kdo se o to pokusí, ví, že začne fungovat zvláštní matematika:

Na začátku vidíte zcela zřetelně jen dvě strany mince cloudu. Aplikace a infrastrukturu, u nichž se nikdy o migraci do cloudu nechcete pokoušet, a aplikace s infrastrukturou, u kterých jasně vidíte ve využití cloudu smysl.

A najednou zjistíte, že se mezi těmito dvěma jasně ohraničenými stranami zjeví třetí část. Aplikace a infrastruktura, u kterých si nejste jisti, zda s nimi do cloudu, nebo ne. Respektive, že něčím je to cloudu blízké a něčím na hony vzdálené. Výsledkem jsou tři oblasti, které při přemýšlení o cloudu musíte pojmout samostatně. A vzoreček se stává jasnější.

Cesta do cloudu není tak jednoduchá, jak bychom si představovali. Lehká cesta do cloudu je dopřána pouze firmám nově začínajícím nebo těm s krátkou historií. U nich je vzoreček kouzelně jednoduchý:

Jak úspěšně migrovat do cloudu?

Nasazení cloudu a jeho začlenění do stávajícího on-premise prostředí znamená významnou změnu. Vzorec Moje IT = Cloud ne + Cloud nevím + Cloud ano ukazuje, že je potřeba se na cestu do cloudu velmi dobře a pečlivě připravit.

Zkušenosti z mnoha projektů nasazení jednotlivých cloudových služeb nebo celé platformy AWS či Microsoft Azure, ukazují, že pokud chceme cloud úspěšně nasadit a zmigrovat do něj, musíme projít pět kroků:

Strategie – proč do cloudu chci, k čemu ho chci použít a jak se s ním vyrovnat,
Roadmapa – s čím do cloudu chci jít a kroky, které musím realizovat,
Architektura – jak si musím prostředí připravit, aby se vyvíjelo s migracemi a zkušenostmi,
Migrace – jak zmigrovat aplikace a co si musím předem připravit a otestovat,
Provoz – jak budu monitorovat prostředí, aplikace, bezpečnost, náklady a kapacitu.

Při nasazení jedné aplikace do cloudu se může zdát, že celkové náklady jsou obrovské, a já s vámi souhlasím. Většinou nezůstává u jedné aplikace. A právě ti, kdo si prošli cestu migrace jedné aplikace do cloudu, se při rozhodování o migrací další aplikace pokorně vrátí k sekvenci kroků Strategie -> Roadmapa -> Architektura -> Migrace -> Provoz právě proto, že u tak velké změny je sekvence kroků důležitá.