Začínáme: co je cloud computing?

Co vlastně ten cloud je? Jaké jsou výhody a nevýhody cloudu a čím se liší cloud prostředí od virtualizací?

Martin Gavanda

Editováno 19. 10. 2023

Často se mě přátelé ptají, co vlastně cloud architekt dělá a co vlastně ten cloud je? Vezmu to pěkně popořádku. Vítejte v Encyklopedii cloudu!

Cloud computing je způsob, jak přistupovat k různým infrastrukturním službám formou on-demand, tedy kdykoliv je potřeba. Ať už se jedná o klasický výpočetní výkon, databázové systémy, síť či další software, vše při softwarově definované infrastruktuře. Tedy žádné čekání na zapojování kabelů.

V porovnání s klasickou on-premise virtualizací přináší cloud řadu výhod, nicméně tyto jdou ruku v ruce s konceptuální změnou myšlení v přístupu k infrastruktuře. A také přinášejí řadu bezpečnostních výzev.

Cloud computing: základní výhody

Operativní náklady namísto investičních: Při využití cloud služeb není nutná žádná přímá investice do hardware či datového centra. Veškeré poplatky za využívání služeb jsou jasně predikovatelné a zákazník vždy platí pouze za spotřebovaný výkon či službu.
Rychlost zřízení služby: V porovnání s klasickou on-premise infrastrukturou je možné čerpat výpočetní či jiné prostředky kdykoliv a okamžitě. Na realizaci služby není (u většiny služeb) nutné čekat déle než několik minut.
Neomezené škálování služby: Většina cloud poskytovatelů disponuje masivní infrastrukturou, v rámci které není problém provozovat takřka libovolný typ služby či aplikace.
Flexibilita nákladů: Protože ve většině případů platba odpovídá reálně spotřebovanému výkonu, je cloud ideální pro aplikace, které mají v čase různé nároky na infrastrukturu, či pro dočasné projekty.
Dostupné technologie: Poskytovatelé nabízejí množství velmi moderních služeb pro efektivní computing, které jsou snadno implementovatelné a je možné je otestovat s velmi nízkými náklady, což by mimo cloudové služby bylo náročné technicky i časově.
Globální dosah: Cloud poskytovatelé typicky disponují velkým množstvím datových center umístěných v různých částech světa (či kontinentu).
Vysoká dostupnost: Díky velkému množství datových center je snadné replikovat aplikace a data mezi různými datovými centry tak, abyste předešli výpadkům.
Obnova dat: Cloud poskytovatelé mají typicky spravované možnosti zálohování a obnov dat, které můžete přizpůsobit svým potřebám.

Nevýhody a obavy spojené s cloud computingem

Bezpečnost & compliance: Ve většině případů nejsou data uložena on-site, ale v některém z datových center poskytovatele. Je tedy nutné důsledně dbát na různé přístupy k zabezpečení dat. Stejně tak může být klíčové, zdali poskytovatel cloud prostředí disponuje specifickými certifikacemi a je průběžně auditován.
Vyšší náklady: Přímé srovnání běhu systému na vlastním, pronajatém hardware či hosting vede k zavádějící domněnce, že velcí cloudoví poskytovatelé nabízejí velmi drahé služby. Při započítání skutečných nákladů pro poskytování firemních interních i B2B/B2C aplikací (pro zachování dostatečné dostupnosti a výkonu) se ve skutečnosti tyto náklady minimálně rovnají při výrazně vyšší bezpečnosti a technické i nákladové flexibilitě.
Příliš velký rozsah služeb: Většina světových cloud poskytovatelů nabízí velké množství služeb, ve kterých může být komplikované se zorientovat a vybrat konkrétní řešení.
Změny na službách: Cloudové služby se neustále vyvíjejí k prospěchu zákazníka a je třeba pravidelně vyhodnocovat a aplikovat aktuální nabídku. Postupnou změnou služby může poskytovatel nutit odběratele ke změnám aplikačního prostředí, rekonfiguraci architektury apod. Naštěstí jsou tyto změny vždy řízené a komunikované v dostatečném předstihu.
Technologie a nedostatečné vzdělání: V rámci organizace je nutné vytvořit několik nových rolí, které budou zodpovědné za korektní běh aplikací a služeb v cloud prostředí. Zároveň je nutné počítat s náklady na školení zaměstnanců a přenos znalostí mezi týmy.
Řízení přístupů: V tradičním IT má každý tým „klíče“ ke svým technologiím. Při prvním seznámení s cloudovými technologiemi je nutné podobně přistoupit ke skupinám zdrojů a dobře zvážit potřebné role vlastnictví a správy. Rolí je u každé služby specifické množství a typů.
Řízení nákladů: Protože je velice jednoduché zřídit libovolnou službu téměř okamžitě, je vhodné důkladně monitorovat a auditovat celý životní cyklus provozovaných služeb.
Datová konektivita: Internetová konektivita se stává naprosto klíčovou pro konzumaci cloud služeb. Její výpadek může mít fatální vliv na chod organizace. Druhým zásadním aspektem je pak zpoplatnění určitých typů datových transferů.

Cloud vs. virtualizace

Mezi časté mýty patři srovnání cloud prostředí a virtualizace (typicky on-premise). Cloud computing samozřejmě staví na základech položených virtualizací, nicméně přináší radu dalších klíčových vlastností a funkcí, které lze na vlastním hardware jen obtížně realizovat.

Automatizace

Pokud je potřeba ke zřízení služby manuální zásah ze strany infrastrukturního týmu, nejedná se o cloud computing, ale o různě vyspělou virtualizaci.

Příklad: Zákazník (ať už interní či externí) požaduje zřídit novou službu pro provoz webové aplikace.

Cloud: Infrastruktura je automaticky zřízena dle konkrétní specifikace.
Virtualizace: Infrastrukturní tým si převezme podklady a do několika hodin či dnů službu připraví a zašle požadované výstupy.

Self-Service

Cloud computing se vyznačuje samoobslužným přístupem ke zřízení a provozu služby.

Příklad: Zákazník požaduje zřídit novou službu.

Cloud: Zákazník se přihlásí k self-service portálu, kde si vybere z přiděleného katalogu službu, kterou chce provozovat.
Virtualizace: Zákazník kontaktuje deployment tým s požadavkem na zřízení služby a tato služba mu bude poté předána k užívání.

Pay-as-you-Go

Cloud computing vychází z transparentního zpoplatnění služeb. Pokud nejsme schopni (ideálně v reálném čase) měřit konzumovaný výkon a tento zpoplatnit, opět se nejedná o cloud computing.

Příklad: Zákazník si zřídil novou službu.

Cloud: Služba (či komponenta, ze které se služba skládá) má jasně specifikovanou cenu, která je zákazníkovi vyúčtována (vygenerovaná faktura, automatický billing, vnitropodnikové účetnictví atp.).
Virtualizace: Vývojové oddělení požadovalo zřídit novou sadu testovacích serverů, nicméně nedochází k billingu konzumace této služby (typicky v rámci vnitropodnikového účetnictví).

Škálování služeb

Pokud je k vytvoření nebo úpravě služby potřeba investice do nového hardware, nejedná se o cloud computing. V jeho rámci je možné realizovat kompatibilní rozšíření upscale či outscale služby okamžitě a většinou bezvýpadkově.

Příklad: Při denní zátěži velkým počtem uživatelů se zákazníkova aplikace zpomaluje.

Cloud: Cloudový administrátor za běhu změní výkon a množství aplikačních nodů a zvýší výkon na databázi. Okamžitě vidí, jaký tato změna bude mít dopad do měsíčního vyúčtování.
Virtualizace: Administrátor aplikace komunikuje se správcem virtualizace, zda je možné navýšit virtuální zdroje existujících virtuálních serverů, zda je rezervovaná volná kapacita hostitelských serverů, a žádá o vytvoření nových nodů pro aplikační vrstvu. Pokud má štěstí, je mu kapacita poskytnuta v rámci change managementu. Pokud ne, řeší nákup dodatečné kapacity a čeká na dodávku a instalací nových systémů v rámci týdnů.

Jestli je vám to už trochu jasnější, tak vám příště udělám pořádek v jednotlivých typech cloudu, protože public není vlastně moc veřejný a na private cloud narazíte tak často jako na trs šafránu.